Jak efektivně ladit JavaScript přímo v prohlížeči

Pokud dotaz běží často se stejnými parametry, zvažte použití připravených příkazů (prepared statements). Databáze si je uloží a nemusí je znovu parsovat, což u opakovaných dotazů ušetří čas. A v neposlední řadě se vyhněte použití poddotazů tam, kde je lze nahradit JOINem – poddotazy se často provádějí pro každý řádek zvlášť, což je pomalé.

Pokud chcete vidět, co se změnilo, použijte git status. Ten ukáže, úLožNé Prostory V MaléM Bytě které soubory jsou upravené, ale nezacommitované. Pro detailnější přehled slouží git diff, který zobrazí přesné řádky. Než commitnete, vždy si projděte tyto výpisy. Často se stane, že omylem upravíte soubor, který jste nechtěli. V takovém případě můžete změny vrátit příkazem git checkout -- soubor, ale pozor – to smaže všechny neuložené změny v tomto souboru.

If you loved this write-up and you would certainly such as to obtain additional facts pertaining to Orasch.com kindly browse through our own internet site. Pomalé SQL dotazy dokážou potrápit každého vývojáře. Než začnete přidávat další servery nebo měnit architekturu, zkuste se podívat na samotné dotazy. Často stačí pár úprav a databáze začne reagovat výrazně rychleji. Nejběžnější příčinou pomalosti jsou chybějící indexy, zbytečné operace a špatně napsané podmínky.

Nejprve si osvojte práci s breakpointy. Klikněte na číslo řádku v levém sloupci a tím vytvoříte bod přerušení. Když se pak kód spustí, zastaví se přesně na tomto místě. V tu chvíli se vám zpřístupní panel Scope, kde vidíte aktuální hodnoty všech proměnných v dané funkci i globální objekt. Pokud chcete projít kód krok za krokem, použijte tlačítka Step over, Step into a Step out. Step over přeskočí volání funkce (provede ji najednou), Step into vstoupí dovnitř, a Step out vyskočí ven ze současného bloku. Tato trojice pokryje 90 % situací, kdy potřebujete sledovat, jak se mění data.

Git je nástroj, který sleduje změny v souborech. Nejčastěji se používá pro zdrojový kód, ale hodí se i na dokumenty či konfigurace. Místo kopií složek typu „projekt_final_v3" získáte čistou historii. Každá změna je zaznamenána s autorem, časem a popisem. Díky tomu můžete kdykoli zjistit, co a proč se změnilo, a vrátit se k starší verzi.

Jakmile začnete spolupracovat s dalšími lidmi, budete potřebovat větve. Větev je oddělená linie vývoje. Základní větev se jmenuje main (dříve master). Novou větev vytvoříte příkazem git branch nazev_vetve a přepnete se na ni pomocí git checkout nazev_vetve. Větev použijte pro novou funkci nebo experiment. Až práci dokončíte, sloučíte ji zpět do hlavní větve příkazem git merge nazev_vetve. Nezapomeňte se před mergem přepnout na cíl, kam chcete sloučit.

Dalším častým problémem je nevyužití cache prohlížeče. Nastavte správné hlavičky, aby se statické soubory (CSS, JavaScript, obrázky) ukládaly v prohlížeči návštěvníka a nemusely se stahovat znovu při každé návštěvě. Dbejte na to, aby se verze souborů měnily při jejich úpravách, jinak by se uživatelům zobrazoval zastaralý obsah. To je častá chyba, která vede k tomu, že si lidé myslí, že cache nefunguje, a raději ji vypnou.

Zaměřte se na indexy a plán dotazu Indexy jsou prvním místem, kam se vyplatí zaměřit. Bez nich databáze prochází celou tabulku, což je při vyšším počtu záznamů pomalé. Vytvořte index na sloupcích, které používáte v podmínce WHERE, JOIN nebo ORDER BY. Pozor ale na to, že každý index zpomaluje zápisy, takže ho vytvářejte jen tam, kde dává smysl. Před nasazením si vždy prohlédněte plán dotazu pomocí příkazu EXPLAIN – ukáže, kde dotaz ztrácí čas.

Nezapomínejte ani na minimalizaci kódu. Odstraňte z CSS a JavaScriptu zbytečné mezery, komentáře a nevyužité části. Slučte více souborů do jednoho, abyste snížili počet požadavků na server. U JavaScriptu dejte přednost asynchronnímu načítání, aby neblokoval vykreslení stránky. A pozor na externí skripty – každý plugin, analytický nástroj nebo widget přidává zátěž. Pravidelně kontrolujte, které z nich skutečně potřebujete, a ty ostatní odstraňte.

Začněte tím, že si Git nainstalujete a otevřete terminál. Přejděte do složky projektu a spusťte git init. Tím vytvoříte skrytou složku .git, která obsahuje celou historii. Pak přidejte soubory do takzvané „stage" příkazem git add . (tečka znamená vše). Následně změny uložíte pomocí git commit -m "popis změny". Tento trojkrok – init, add, commit – budete opakovat neustále.

Při návrhu pyramidy myslete na to, že poměr 70/20/10 je pouze výchozí bod, ale v praxi závisí na typu projektu. U malé aplikace bez složité logiky můžete mít 80 % integračních testů a jen 20 % jednotkových. Naopak u knihovny s matematickými funkcemi dominují jednotkové testy. Důležité je, aby spodní vrstvy běžely rychle – pokud unit test trvá déle než 1 sekundu, nejedná se o unit test. Snažte se udržet celou sadu jednotkových testů pod deseti minutami, ať je můžete spouštět při každém commitu.