Správné balení starého nábytku prodlouží jeho životnost

Když už je nábytek zabalený, přichází na řadu manipulace. Nikdy netahejte nábytek po podlaze, raději ho nadzvedněte. Pokud musíte projít úzkými dveřmi, sundejte nejdřív madla, kliky nebo ozdobné prvky, které by se mohly zachytit a utrhnout. Po přepravě nechte nábytek nejméně 24 hodin aklimatizovat v novém prostředí, než ho rozbalíte. To platí zejména při převozu z vlhkého do suchého prostoru nebo naopak. Tím zabráníte nenápadnému, ale nevratnému poškození.

Následně rozšroubujte bočnice od horního a spodního dílu. Spojení bývá provedeno excentrickými spoji – na viditelné straně najdete malou plastovou krytku, pod kterou je šroub s drážkou. Otáčejte jím proti směru hodinových ručiček, dokud se nezastaví. Poté bočnici lehce poklepejte gumovou paličkou směrem od sebe. Nezapomeňte si každý spoj označit samolepkou (např. „levá horní"), aby při zpětné montáži nebyl zmatek.

Když komodu přenesete na místo, nejprve ji postavte na rovnou podložku a zkontrolujte, zda se neviklá. Poté vkládejte šuplíky zpět ve stejném pořadí, v jakém jste je vyjmuli, a vždy je zasuňte až na doraz. Pokud některý šuplík drhne, nepoužívejte sílu, ale zkontrolujte, zda nejsou lišty znečištěné nebo poškozené. Pravidelná údržba – občasné vysátí prachu z lišt a lehký nátěr silikonovým sprejem – zajistí, že výsuvy budou fungovat hladce ještě mnoho let. Předcházíte tak nejen poškrábání, ale i zbytečné výměně celého kusu nábytku.

Typickou chybou je použití obyčejné igelitové fólie bez další ochrany. Ta sice chrání před prachem, ale neabsorbuje nárazy a může na povrchu kondenzovat vodu, což je pro dřevo pohroma. Stejně špatné je balit nábytek do novin. Tiskařská barva se může otisknout do laku a při vlhkosti může dojít ke vzniku skvrn. Vždy sáhněte po materiálu určeném pro stěhování, který je savý a měkký.

Základním pravidlem je očistit povrch od prachu a nečistot. Jemný hadřík, případně mírně navlhčený, odstraní abrazivní částečky, které by při balení působily jako smirkový papír. Na leštěné nebo lakované plochy nikdy nepoužívejte agresivní čisticí prostředky, protože by mohly narušit vrchní vrstvu. Po očištění nechte nábytek zcela vyschnout. Teprve poté přichází na řadu samotná ochrana.

Než se pustíte do šroubování, vyprázdněte celou skříň. Vyndejte nejen oblečení, ale také police, zásuvky a šuplíky. Pokud jsou police upevněné na nosnících, vyjměte je směrem nahoru. U zásuvek zkontrolujte, zda nemají pojistku proti vysunutí – často stačí zmáčknout boční páčku. Prázdná skříň je podstatně lehčí a hlavně se při manipulaci nepřevrhne.

Při nakládání a skládání dbejte na to, aby se nábytek nepřenášel za vyčnívající části, jako jsou madla nebo ozdobné lišty. Zvedejte ho vždy za nosné části, nejlépe ve dvou lidech. Při přepravě ve vozidle nábytek zajistěte proti posunu pomocí popruhů a měkkých podložek. Nikdy na něj nepokládejte těžké předměty, i když je dobře zabalený. Při dlouhodobém skladování nechte mezi nábytkem a stěnou alespoň pět centimetrů prostoru pro cirkulaci vzduchu a pravidelně kontrolujte případnou vlhkost.

Stěhování dřevěného nábytku je zkouškou nejen pro vaše záda, ale hlavně pro povrchovou úpravu. Lak, olej nebo vosk vypadají krásně, dokud nepřijde první náraz, škrábanec nebo vlhkost. Než začnete cokoli balit, prohlédněte si každý kus. Zkontrolujte, zda se neviklají nohy, nejsou uvolněné spojovací prvky nebo zda se neodlupuje dýha. Všechny volné části zajistěte, jinak se během manipulace poškodí nejen nábytek, ale i jeho okolí.

Rozbalování provádějte opatrně a nejprve odstraňte pásku z okrajů, abyste náhodou nepoškrábali povrch. Pokud objevíte drobné škrábance, které přesto vznikly, nepropadejte panice. Většinu povrchových vad lze opravit speciálním retušovacím voskem nebo fixem v odpovídajícím odstínu. U hlubších poškození je lepší vyhledat odborníka, který provede renovaci. Důkladná příprava a kvalitní obalový materiál se ale vyplatí – ušetří vám starosti a dřevěný nábytek zůstane krásný i po mnoha stěhováních.

Jak správně zvednout piano a chránit jeho povrch Zvedání piana vyžaduje minimálně čtyři osoby, ideálně šest. Dvě osoby se postaví k přední části, dvě k zadní a případné další dvě pomáhají s balancováním na schodech. Nikdy nezvedejte piano za klaviaturu, pedály ani za ozdobné lišty – tyto části nejsou konstruovány na zátěž a snadno se ulomí. Nejbezpečnější je zvednout piano za spodní rám a za zesílené části boků. Před zvednutím si nasaďte pracovní rukavice, abyste měli pevný úchop a nehrozilo vyklouznutí.