Když vyhodíte papírové utěrky, co získá vaše kuchyně

Další častou chybou je praní utěrek s bílým prádlem, zvláště pokud jste je použili na řepu nebo kari. Látkové utěrky perte zvlášť nebo s tmavým prádlem a použijte prací cyklus na 60 stupňů, který spolehlivě odstraní bakterie. Pokud nemáte pračku s takovým programem, vyvařte je v hrnci s trochou sody – to je starý trik, který funguje spolehlivě. Po vyprání je nechte uschnout na vzduchu, ne v sušičce, aby neztratily tvar a savost.

Plastové obaly tvoří podstatnou část odpadu, který vzniká při cestování. Nejde jen o lahve a sáčky, ale i o drobné obaly od kosmetiky, kartáčků nebo potravin. Sestavit si cestovní sadu bez plastů přitom není otázkou drahých výrobků, ale spíš změny zaběhnutých návyků. Stačí vyjít z toho, co už doma máte, a pár věcí si vyrobit nebo pořídit z přírodních materiálů.

Vlastní přírodní šampon není žádná věda, ale vyžaduje trochu pokory. Základ tvoří buď tuhý šampon z rostlinných olejů a louhu, nebo tekutý z bylinkového odvaru a jemných pěnidel. Pokud začínáte, vyzkoušejte nejprve jednoduchý recept s mýdlovými ořechy nebo s jemným kokosovým mýdlem. Nečekejte od první várky zázraky – vlasy si na novou péči zvykají dva až tři týdny, během kterých mohou být mírně mastnější nebo naopak sušší.

Základ představuje látkový pytlík nebo větší šátek, do kterého zabalíte vše potřebné. Místo tekutého mýdla v plastové lahvičce použijte tuhé mýdlo, které zabalíte do kousku lněné látky. Šampon lze nahradit tuhou variantou, stejně tak zubní pastu lze vyměnit za tablety, které se rozkousají a poté se čistí kartáčkem. Kartáček vyberte s bambusovým nebo dřevěným držadlem a štětinami z rostlinných vláken. Pozor na to, že některé „bambusové" kartáčky mají štětiny z nylonu, proto se vyplatí číst složení.

Domácí zubní pasta bez jedlé sody není jen rozmar, ale praktická volba pro lidi s citlivými dásněmi nebo pro ty, kdo chtějí snížit abrazivní účinky běžných past. Jedlá soda sice dokáže odstranit povlak, ale při častém používání může poškozovat sklovinu. Pokud hledáte šetrnější alternativu, máte na výběr z několika surovin, které snadno seženete v běžné prodejně nebo v obchodě se zdravou výživou.

Pokud máte doma odvlhčovač, použijte ho v místnosti se sušákem, případně si poraďte i bez něj. Stačí rozložit pleny naplocho na čistý ručník a přikrýt dalším ručníkem — ten vytáhne vlhkost. Pak pleny přeneste na sušák. I v zimě můžete využít mraz k hygieně: teploty pod nulou sice uschnutí nezajistí, ale zmražení pomáhá odstranit skvrny od ovoce. Pleny nechte zmrznout a pak je nechte dojít v teple.

Klíčové je připravit správnou podestýlku. Smíchejte nadrcený papír, listí nebo kokosové vlákno s trochou zeminy. Tato směs by měla zabírat asi polovinu objemu nádoby. Pak přidejte žížaly – ideální jsou kalifornské červy, které se prodávají v chovatelských potřebách, ale stačí i obyčejné žížaly z kompostu. Dejte pozor, aby se do nádoby nedostaly larvy much nebo mravenci. Po nasazení žížal je nechte den v klidu, a teprve poté začněte přidávat první zbytky jídla.

Než si pořídíte žížaly, zkontrolujte, zda máte vhodnou nádobu. Místo drahých zakoupených systémů postačí obyčejný plastový box s víkem, nejlépe dva stejně velké, které do sebe zapadají. Do spodního vyvrtejte několik otvorů pro odvod přebytečné vody, do horního udělejte menší otvory pro vzduch. Dno vyložte novinami nebo kartonem, který navlhčete – žížaly potřebují vlhké prostředí, ale ne mokré. Pokud máte možnost, použijte raději tmavý box, protože světlo žížalám vadí.

Nakonec si uvědomte, že přechod na bezpapírovou kuchyni neznamená naprostý zákaz papíru. Na čištění skla, leštění nerezových ploch nebo utírání mastnoty z grilu se může hodit i recyklovaný papírový ubrousek – ale jen výjimečně. Hlavní přínos nastane ve chvíli, kdy papírové utěrky přestanou být vaší první volbou a stanou se až nouzovým řešením. Ušetříte peníze, zredukujete odpad a vaše kuchyně bude vybavená praktičtěji než kdy dřív.

Co žížalám dávat a co jim škodí Žížaly zpracují téměř veškerý rostlinný odpad: slupky ovoce, zbytky zeleniny, čajové sáčky, kávovou sedlinu, skořápky od vajec (rozdrcené), nebo i papírové ubrousky. Vyhněte se masu, mléčným výrobkům, mastným jídlům a citrusům, které způsobují zápach a přitahují škůdce. Odpadky vždy nakrájejte na menší kousky a zahrabte je do podestýlky, nikdy je nepokládejte na povrch. Tím předejdete nejen zápachu, ale i plísním.

Další častou chybou je přidat příliš mnoho éterických olejů. Pár kapek stačí na vůni i na podporu růstu vlasů, ale deset kapek už může dráždit pokožku. Ideální je začít s jednou až dvěma kapkami na dávku a sledovat reakci. Pokud máte citlivou pokožku, vynechte úplně mátu, hřebíček nebo skořici a sáhněte po levanduli nebo heřmánku, které jsou šetrnější.