Provence style interiéry: Kousek francouzského slunce ve vašem obýváku

Když to shrnu, cesta od stavební sutě k útulnému bydlení vedla přes tři věci: chytrý nábytek, který šetří místo, rozkládací mechanismy s kvalitním roštem a hlavně – panely na stěny, které dělají zázraky s prostorem. Doporučuji každému, kdo plánuje rekonstrukci malého bytu, aby se nejdřív porozhlédl po možnostech obložení stěn místo stavění nových příček. Ušetříte centimetry, získáte design a hlavně – přestanete se potýkat s tím, že přes den nemáte kam položit hosty. Wall panels a správně zvolený roštovaný komponent jsou kombinace, která funguje i v nejtěsnějším pražském paneláku. A až budete vybírat nový nábytek, pamatujte na kvalitní pěnový matrac a pohodlné sezení, které se za pár vteřin promění v pos


Největší výzva pro mě byla předsíň a malý obývák, kde jsem chtěla zachovat lehkost Provence, ale zároveň pojmout sezení a spaní pro hosty. Klasická rozkládací pohovka by zabrala příliš místa, a tak jsem zvolila kompaktní pull-out sofa. Pod sedákem se skrývá kovová konstrukce, která se vysune a na ni se natáhne pevná deska. Na ni jsem dala samostatnou foam mattress o výšce 18 centimetrů. Ta pěna je dost pevná, aby se v ní netopila páteř, a přitom měkká na ležení s knihou. Když pohovka není rozložená, působí jako křeslo pro dva, s rovným čalouněním ve slonové kosti. Design jsem oživila polštářem s potiskem olivových větviček. Hosté si tu pochvalují, že se nemusí vysvlékat z džínů – prostě si lehnou a spí jako ve francouzské sala


Spojení vestavné kuchyně s obývacím prostorem s sebou nese jedno riziko. Musíte sladit materiály. Kuchyně má lesklé bílé dvířka bez úchytek, pracovní desku z tmavého kompozitu a digestoř schovanou ve skříňce. Sedačka by vedle toho neměla působit jako cizí element. Proto jsme zvolili odstín šedé s jemným nádechem do modra. Když je pohovka složená, zapadne do místnosti jako by tam patřila odjakživa. Když je rozložená, vytvoří dominantu, která opticky oddělí spací zónu od kuchyňské linky. V malém bytě jde o to, aby každý kus nábytku měl nejméně dvě funkce. Pohovka je zároveň postel, kuchyňská linka je zároveň jídelní stůl, protože jsme jednu její část udělali jako barový pult se židličk


Poslední rada z praxe. Nebojte se prázdného místa. Když jsme pokoj zařídili poprvé, nacpali jsme tam všechno, co jsme považovali za důležité. stolek, židlička, poličky, koberec, houpací síť. Výsledek byla klaustrofobie. Po roce jsme polovinu věcí odstěhovali do jiné místnosti a pokoj se otevřel. Dítě si samo začalo vymýšlet, co bude dělat. Místo abychom mu říkali, kam si má hrát, ono si začalo organizovat prostor samo. A to je podle mě konečný cíl každého zařizování. Vytvořit rámec, ve kterém může dítě svobodně experimentovat. A když se vám podaří skloubit funkčnost s křehkou estetikou, pak teprve vznikne opravdový domov. Nic víc, nic m�


Když už jsem řešila spaní, narazila jsem na zásadní problém – kam uklidit ložní prádlo, deky a polštáře, když není skříň ani ložnice? Tradiční úložné boxy pod pohovku se mi nevešly, protože mechanismus vyžadoval odsazení od zdi. Pak jsem objevila pohovku s úložným prostorem, tedy model, který má pod sedákem celý výklopný korpus. Tam zmizí všechno povlečení a dokonce i zimní kabáty pro hosty. Aby to celé fungovalo, musela jsem sáhnout po materiálu, který se nepoškrábe, když přes něj budu každý den přehazovat batoh nebo kabelku. Velvet čalounění v tmavě modrém odstínu se ukázalo jako geniální: na dotek sametové, prakticky nelze poznat, že přes něj několikrát denně přejíždím zipem od mik


Jedna věc, kterou jsem se musela naučit, je neboj se prasklin a škrábanců. Dřevěný stůl, na který jsem pořídila ubrus z režného plátna, dostal od horkého hrnce bílou kruhovou stopu. První týden jsem ji chtěla přebrousit. Pak jsem zjistila, že právě tahle nedokonalost dělá místnost živou. Francouzi by řekli „vécu" – prožité. Když máte v obýváku dvoumetrovou pohovku, která se z jedné strany rozkládá a veze pod sebou úložný box na polštáře, a druhá strana je pevná, musíte se smířit s tím, že látka po pár letech získá patinu. A to je přesně to, co chc


Pak přišla výzva s nákupem nového konferenčního stolku. Chtěla jsem něco s lesklým povrchem, třeba zlacené nohy a mramorovou desku. Jenže v mém malém obýváku by takový kus nábytku působil těžkopádně a ubíral by cenné místo. Nakonec jsem sáhla po menším modelu s kulatou deskou a mosaznými detaily. Aby nebyl zbytečný, pořídila jsem pod něj prostorný koš na deky. Tento trik mi uvolnil místo vedle pohovky, kam jsem dřív dávala poličku na časopisy. Teď mám vše na jednom místě a zároveň jsem zachovala luxusní nádech. Právě kombinace funkčnosti a estetiky dělá z glamour interior designu něco víc než jen krásu na první poh