5 kritérií, podle kterých vyberete pohovku, co nezklame

Začněte tím, že si zvolíte jedno místo, které budete každý den kontrolovat. Nejlepší je vybrat si police, kde se nejčastěji hromadí drobnosti – třeba prostřední přihrádku nebo dveře, kde stojí mléko, džusy a omáčky. Každý den si vezměte jednu poličku nebo jeden přihrádku, vytáhněte všechno ven a rychle otřete vlhkým hadříkem nebo houbičkou s kapkou saponátu. Nezapomeňte na rohy a spoje, kde se drží zbytečky. Takto střídáte jednotlivé části a během týdne projdete celou lednici, aniž byste si na to museli vyhradit odpoledne.

Typická chyba, kterou lidé dělají, je, že se snaží uklidit celou kuchyň najednou, a pak to vzdají, protože je to moc. Místo toho si rozdělte úklid na malé bloky. Třeba v pondělí utřete skříňky, ve středu lednici a v sobotu sporák. Tím se vyhnete pocitu přetížení a úklid se stane rutinou, ne výjimkou.

Okna a zrcadla čistěte až nakonec, protože během dřívějších fází na ně může spadnout další prach. Použijte stěrku na vodu a hadřík bez žmolků. Nezapomeňte na interiéry skříněk, zásuvky a police – tam se prach usazuje nejdéle. Utřete je vlhkým hadříkem a nechte důkladně vyschnout, než do nich vrátíte věci. Pokud máte textilie, jako jsou závěsy nebo čalounění, vysajte je kartáčovým nástavcem, případně je vyperte, pokud to materiál dovolí.

Druhý klíčový bod je podlaha. Nemusíte mopovat každý den, ale smeták nebo vysavač by měly projít kuchyní denně, ideálně večer. Stačí dvě minuty, přejedete prostor pod stolkem, kolem linky a u sporáku. Zabráníte tím tomu, aby se drobky dostaly do rohů a přilákaly hmyz. Pokud máte zvířata, je to dvojnásob důležité.

Lednice patří mezi místa, která se uklízejí nejméně ráda. Často se na ni vzpomene až ve chvíli, kdy se v ní objeví zaschlé skvrny, zapomenutý koriandr nebo nádoby s neidentifikovatelným obsahem. Pak následuje hodinová dřina, která odradí od jakékoli další snahy. Řešení přitom spočívá v opačném přístupu: rozdělte si úklid na krátké denní kroky, které nezaberou víc než pět minut. Nezní to jako revoluce, ale funguje to.

Nosnost se nevyplácí odhadovat. U každého koše hledejte údaj o maximální zátěži v kilogramech a porovnejte ho s tím, co do něj chcete dát. Typická chyba nastává u proutěných košů, které sice vypadají dekorativně, ale jejich nosnost je kvůli flexibilním spojům výrazně nižší. Když je přeplníte, začnou se bočnice vytlačovat ven a koš se už nikdy nevrátí do původního tvaru. Stejně tak pozor na koše s perforací – drobné předměty, jako jsou ponožky nebo šály, z nich budou vypadávat.

Proč nestačí pouze vytřít podlahu a co udělá mokrý hadr navíc Když už je suchý prach pryč, přichází fáze mokrého čištění. Vodu v kbelíku měňte častěji, než se zdá nutné. Špinavá voda nanáší nečistoty zpět na povrch, takže pokud ji nevyměníte po každé místnosti, výsledek bude vypadat jako před úklidem. Pro podlahy použijte mop s vyměnitelným mikrovláknovým návlekem a otírejte ho pod tekoucí vodou. U dlažby a spár se vyhněte agresivním chemikáliím, které by mohly poškodit povrchovou úpravu – postačí vlažná voda s neutrálním čisticím prostředkem.

Ochranná fólie na podlaze se hodí spíš pro velké stavební úpravy, kdy se stěny brousí, tmely se stahují a dochází k velkému množství nečistot. Pro běžné vymalování pokoje je ale zbytečná. Stačí vám pár hadrů, malířská páska a trocha obezřetnosti. Ušetříte čas i peníze a podlaha bude po malování vypadat přesně tak, jak má – čistá a bez poškození. Příště, když budete malovat, zkuste to bez fólie a uvidíte, o kolik je práce příjemnější.

Suchý úklid vždy předchází mokrému. Pokud začnete vlhkým hadrem nebo mopem na suchý povrch, vytvoříte blátivou pastu, která ucpe póry a zanechá šmouhy. Nejdřív tedy vysajte stropní rohy, lišty, parapety, zárubně, vypínače a další hůře dostupná místa. K tomu použijte kartáčový nástavec vysavače nebo hadřík z mikrovlákna navlečený na tyči. Prach z výšek odstraňujte směrem dolů – nejprve strop, pak stěny, nábytek a nakonec podlahu. Tento postup vám ušetří hodiny práce.

Začněte u dřezu a pracovní desky. Po každém vaření, než si sednete k jídlu, umyjte nádobí, které jste použili, a otřete linku vlhkou houbou. Nečekejte, až se nádobí nashromáždí. Pokud vaříte těstoviny nebo zeleninu, mezitím, co se vaří, ukliďte prkénko a nůž. Toto „denní minimum" zabere maximálně pět minut a zabrání tomu, aby se špína usazovala a zasychala.

Při třídění se vyplatí dodržovat jedno pravidlo: čerstvé potraviny patří do přední části polic, aby po nich sáhnete přednostně. Starší kousky, které ještě můžete použít, dejte dopředu a nové nákupy umístěte dozadu. Tím se vyhnete typické chybě, kdy koupíte nový jogurt a starý zůstane vzadu, dokud se nezkazí. Stejně tak dejte ovoce a zeleninu do přihrádek, kde je vidíte na první pohled, a maso nebo ryby vždy do nejchladnější části, obvykle na spodní polici.