5 kroků, jak připravit letní pneu po zimním skladování

Další zásadní oblastí je samotná jízda. Předvídejte, co se děje před vámi. Pokud vidíte křižovatku, na které svítí červená, přestaňte plynovat a nechte vůz dojíždět setrvačností. Brzdění motorem je efektivnější než šlapat na brzdu na poslední chvíli – při něm se palivo nepřivádí vůbec. Snažte se udržovat plynulé tempo, ale ne za cenu podřazování. Dlouhý výhled a včasné ubrání plynu šetří víc než jakýkoli drahý aditivní přípravek.

Se změnou ročního období se mění nejen teplota vzduchu, ale i chování vašeho vozu. Jedním z nejčastěji opomíjených úkonů je právě kontrola tlaku v pneumatikách. Přitom správný tlak ovlivňuje nejen bezpečnost, ale i životnost pneumatik a spotřebu paliva. V zimě a v létě platí odlišná pravidla, a proto je důležité vědět, jak často a kdy tlak kontrolovat.

Častým pochybením je montáž starších pneumatik bez kontroly data výroby. Označení na bočnici (např. DOT) obsahuje týden a rok výroby – pokud jsou gumy starší šesti let, měly by se používat s opatrností i při dostatečném dezénu. Další chybou je zapomínat na vyvážení – po zimě se může stát, že se závaží uvolní. Nechte proto kola vyvážit v servisu, zvláště pokud jste pozorovali vibrace při jízdě.

Další častou chybou je příliš dlouhý volnoběh. Moderní motory nepotřebují zahřívání na místě. Stačí nastartovat, bezprostředně vyrazit a prvních pár minut jet mírnějším tempem. Stání se zapnutým motorem u obchodu nebo na parkovišti je zbytečné – vypněte ho, pokud předpokládáte, že budete stát déle než třicet sekund. Týká se to i zimních měsíců, kdy mnozí nechávají auto běžet deset minut, aby se vyhřálo. To je nejdražší způsob, jak si připlatit za komfort.

Kontrola tlumičů by se neměla omezovat jen na dobu, kdy se objeví problém. Ideální je provádět ji každých 20 tisíc kilometrů nebo alespoň jednou ročně, a to i v případě, že se zdají být v pořádku. V zimních měsících je zátěž na podvozek vyšší kvůli posypu a nerovnostem, takže jarní kontrola je vhodná zejména. Pokud si nejste jisti výsledky své prohlídky, navštivte servis, kde provedou měření na testovací stolici. Nečekejte ale s návštěvou až do chvíle, kdy se vozidlo stane neovladatelným – prevence je vždy jednodušší a levnější než řešení následků.

Nezapomínejte, že viskozita není jen číslo na obalu, ale proměnná, která se časem degraduje. Použitý olej ztrácí své aditiva, řídne, a tím klesá jeho ochranná schopnost. Pravidelnou kontrolou hladiny a dodržováním intervalu výměny chráníte motor před předčasným opotřebením i ekonomickými škodami. Vyplatí se investovat do kvalitního oleje odpovídajícího specifikaci a měnit ho včas, než řešit generální opravu motoru.

Když škrábanec pronikne až na základní nátěr Jakmile je vidět šedý nebo bílý podklad, musíte škrábanec zatavit. Bez toho se neobejdete, i když se vám to zdá jako zbytečná práce. Očistěte místo od vosku a nečistot lihem. Poté vezměte retušovací pero nebo štěteček s přesným hrotem. Naneste barvu ve dvou až třech velmi tenkých vrstvách. Mezi vrstvami vždy počkejte, dokud barva zaschne, jinak vzniknou bubliny a nerovnosti.

Škrábanec na laku není jen estetická vada. Pokud zasáhne až na kov, začne pod ním pracovat koroze a během pár týdnů se z tenké rýhy stane nevzhledná puchýřnatá mapa. Než sáhnete po leštící pastě, zjistěte, jak je škrábanec hluboký. Nehtem přejedete přes poškození: pokud se nehet zachytí, je lak proražený a samotné leštění nepomůže.

Mezi typické chyby patří dolévání výrazně jiné viskozity. Pokud nutně potřebujete dolít olej na cestách a nemáte stejný typ jako v motoru, je lepší použít olej s vyšší viskozitou (například 10W-40 místo 5W-30) než olej řídký. Po návratu domů nechte olej vyměnit kompletně. Další častou chybou je ignorování kontrolky tlaku oleje – pokud se rozsvítí při jízdě, okamžitě zastavte a vypněte motor, jízda s nízkým tlakem zničí ložiska během desítek sekund. Pozor také na přeplnění – při dolévání nepřekračujte rysku MAX, přebytek oleje způsobuje pěnění a zvýšený tlak v klikové skříni.

Začněte vizuální kontrolou. Vozidlo postavte na rovnou plochu a prohlédněte si tlumiče ze všech stran. Zaměřte se na případné olejové skvrny, které signalizují netěsnost, a na praskliny či deformace pouzdra. Všimněte si také stavu pryžových silentbloků, které by neměly být ztvrdlé nebo popraskané. Pokud je některý z tlumičů vlhký od oleje, je to jednoznačný důvod k výměně. Nezapomeňte zkontrolovat i uložení pružin, kde se často objevuje koroze nebo praskliny, které nejsou na první pohled vidět.