6 situací, kdy se mikrovlákno vyplatí a jak ho prát

Sůl a citronová šťáva: přírodní bělení bez poškození vláken Pokud jsou záclony spíše zažloutlé než šedé, pomůže směs soli a citronové šťávy. Do čtyř litrů teplé vody přidejte tři lžíce hrubé soli a šťávu z jednoho citronu. Záclony ponořte na dvě hodiny, poté je vyperte v pračce na 40 stupňů. Sůl zpevňuje barvu a citronová kyselina jemně rozpouští žlutý pigment. Tento postup je vhodný pro jemné tkaniny, u kterých by chemické bělení způsobilo žmolkování.

Různé vazby, různé vlastnosti: plátno versus kepr Dalším důležitým faktorem je vazba tkaniny. Nejrozšířenější je plátnová vazba, kde se nitě kříží v pravidelném rastru – takové povlečení je pevné a dobře prodyšné, ale může být na dotek tužší. Pokud dáváte přednost jemnějšímu a splývavějšímu materiálu, hledejte keprovou vazbu, která má charakteristický diagonální vzor. Kepr je měkčí, poddajnější a častěji se používá u luxusnějších povlečení. Naopak saténová vazba, i když působí leskle a elegantně, může být kluzká a není ideální pro lidi, kteří se v noci hodně potí.

Nakonec si dejte pozor na to, abyste deku nevybírali příliš v souladu se vzorem tapet nebo koberce. Pokud máte obývák už tak pestrý, zvolte neutrální tón, který sjednotí prostor. Naopak v minimalistickém interiéru může být výrazná barevná deka skvělým akcentem. Ale i tady platí pravidlo: deka by měla ladit s polštáři, ne jim konkurovat. Zkuste si doma rozložit vzorky látek vedle sebe a nechte to pár dní uležet. Často se totiž ukáže, že kombinace, která vás nadchla v obchodě, doma najednou nesedí.

Prvním krokem je namočení ve studené vodě s octem. Do lavoru nebo vany nalijte asi pět litrů studené vody a přidejte dvě deci octa. Záclony nechte namočené přes noc. Kyselina octová rozpouští vodní kámen a zbytky pracích prášků, které způsobují zašednutí. Ráno záclony vymáchejte a vyperte v pračce na jemný program bez aviváže. Pozor, ocet nesmí přijít do kontaktu s chlórovými bělidly, vznikl by toxický plyn.

Než začnete s praním, rozhodující je štítek. Většina závěsů dnes snese praní na 30–40 °C, ale jsou výjimky. U těžkých sametových nebo vlněných textilií často narazíte na symbol „jen chemické čištění". Pokud štítek chybí, otestujte kus látky v nenápadném rohu – namočte, vyždímejte a zkuste přejet prstem. Pokud se barva pustí nebo se materiál srazí, dejte přednost suchému čištění nebo šetrnému ručnímu praní.

Nezapomínejte ani na podklad. Pod dekou se často hromadí vlhkost a teplo, což může časem poškodit kožené čalounění. Pokud máte koženou sedačku, umístěte pod deku tenkou bavlněnou podložku, která umožní pokožce dýchat. U látkových pohovek zase dbejte na to, aby deka neklouzala — v tom případě pomůže protiskluzová podložka, kterou běžně koupíte v textilních potřebách. A ještě jedna věc: pravidelně deku protřepávejte a nechte ji vyvětrat, i když není viditelně špinavá. Tím prodloužíte její životnost a předejdete vzniku nepříjemného zápachu.

Když si tyto věci ujasníte, nákup deky se stane jednoduchou záležitostí. Nebudete pak doma mít krásnou, ale nepoužitelnou deku, která jen překáží. Místo toho získáte praktický kousek, který vám poslouží roky a který si oblíbíte. A to je přesně to, co od deky na gauč chcete.

Druhý nejčastější omyl se týká velikosti. Deka, která je přesně stejně velká jako sedák, působí neupraveně a při každém usednutí sklouzává. Ideálně by měla přesahovat přes okraje pohovky alespoň o deset až patnáct centimetrů na každé straně. Jenže pozor — příliš dlouhá deka zase vypadá jako přehoz přes postel a zbytečně zaplní obývák. Změřte si proto svůj gauč a představte si, jak deka bude viset přes područky. Pokud máte pohovku s výraznými úchyty, zvolte spíš rozměr, který je zakryje, nebo naopak nechte je volné.

Posledním osvědčeným trikem je vaření záclon ve vodě s pracím mýdlem. Do většího hrnce dejte tři litry vody, nastrouhejte do ní kousek mýdla na praní a přiveďte k varu. Záclony do hrnce ponořte a vařte 15 minut na mírném ohni. Poté je nechte vychladnout ve vodě a důkladně vymáchejte. Tento postup funguje na silně znečištěné záclony, ale jen u bavlny a lnu. Syntetické materiály by se horkem zdeformovaly. Po každém bělení záclony vyžehlete ještě vlhké, aby získaly lesk a nesrážely se.

Polyester a další syntetické materiály (nylon, acetát) žehlení příliš nepotřebují. Pokud se přesto zmačkají, žehlete je při nejnižší teplotě, nebo ještě lépe použijte napařovač. Žehličku držte ve vzdálenosti 5–10 cm od látky a pohybujte s ní bez tlaku. Přímý kontakt s horkou žehličkou způsobí slepení vláken a látka ztvrdne. U záclon z tylu nebo voálu se žehlení vyhněte úplně – zavěste je vlhké a nechte napnout vlastní vahou.