6 způsobů, jak přežít noc v lese bez baterky

Když se řekne Brdy, většině se vybaví dlouhé hřebeny, lesy a občas i prudké stoupání. Jenže i s kočárkem se dá do Brd vyrazit, pokud si vybereš správné trasy a připravíš se na to, že to nebude asfaltová promenáda. Základní pravidlo zní: vybírej cesty, které jsou sjízdné pro terénní kočárek, a počítej s tím, Rekonstrukce Bytu že někde budeš muset kočárek tlačit, jinde zase brzdit. Než vyrazíš, zkontroluj předpověď počasí a raději si vezmi náhradní oblečení pro sebe i pro dítě, protože v Brdech se počasí mění rychleji, než bys čekal.

In case you loved this post and you wish to receive more details regarding jak zařídit malou kuchyni please visit our web site. Orientace v noci bez hvězd je ošemetná. Pokud je jasná obloha, najděte Polárku – leží na severu. Stačí najít souhvězdí Velké medvědice a pomyslně spojit dvě zadní hvězdy „mísy" a pětkrát tuto vzdálenost protáhnout vzhůru. To je sever. Ale pokud je zataženo, nespoléhejte na žádné značky na stromech. Místo toho si zapamatujte, že z kopce teče voda – sestupujte podél potoka nebo údolí. Většinou vás to dovede k civilizaci, ale počítejte s tím, že to může trvat hodiny. V noci je lepší zůstat na místě a čekat na světlo.

Ráno, když se rozední, se teprve vydejte na cestu. Nejdřív zjistěte, odkud vychází slunce – to je východ, a pokud víte, kde je silnice nebo vesnice, můžete si podle toho zvolit směr. Držte se zásady, že cesta z lesa vede většinou dolů, k vodě nebo k elektrickému vedení. Ale nikdy nechoďte bez přestávky. Každou hodinu se zastavte, zkontrolujte si nohy a dejte si pár doušků vody, pokud ji máte. Pokud nemáte, olizujte ranní rosu z listů – je to málo, ale pomůže to přežít do večera.

Jak si poradit, když nevidíte ani na vlastní nohy Nejdřív si najděte úkryt. Ideální je místo pod hustým smrkem, vedle padlého kmene nebo ve skalní průrvě. Vyhněte se suchým stromům a větvím nad hlavou – při vánku by vám mohly spadnout na hlavu. Pokud máte igelitovou tašku nebo pláštěnku, přikryjte se jí, abyste nepřišli o tělesné teplo. Důležité je izolovat tělo od země: natrhejte kapradí, listí nebo suchou trávu a vytvořte si z nich podložku. Jinak vám zima začne sahat barvy stěn do obýváku kostí už během první hodiny.

Než se spolehnout na značení, naučte se ho číst v terénu. Značka se obvykle nachází na viditelném místě, ve výšce očí, a to na pravé straně vašeho směru chůze. Na rozcestích bývají směrovky s názvy cílů a vzdálenostmi, ale samotné pásy vás vedou i mezi nimi. Důležité je sledovat interval: na frekventovaných trasách se značky opakují každých pár desítek metrů, v odlehlých úsecích může být mezera delší. Pokud jdete delší dobu bez značky, vracejte se k poslednímu místu, kde jste ji viděli, a hledejte odbočku nebo prudší zatáčku.

Nejvhodnější jsou trasy po bývalých vojenských cestách, které mají většinou zpevněný povrch, a také okolí přehrad, kde najdeš rovnější a širší cesty. Vyhni se úzkým lesním pěšinkám s kořeny a kamením, kde bys kočárek spíš nesl, než vezl. Typickou chybou je vyrazit na první túru bez mapy a spoléhat se na to, že tě značení dovede. V Brdech se snadno ztratíš, proto si předem načti trasu do mobilu a vezmi si powerbanku, ať ti baterie nevyschne v půlce cesty.

Co se stane, když vyrazíte pozdě odpoledne – a čemu se vyhnout Pokud vyrazíte až po obědě, počítejte s tím, že nestihnete hlavní okruh a zůstanete jen u prvních vyhlídek. Skalní města mají specifický problém – odpoledne jsou přeplněná a úzké schody v jednosměrných úsecích se mění v kolonu. Vycházejte nejpozději do deváté hodiny ranní. Ideální je být na trase v osm, kdy je vzduch čistý, světlo měkké a na vyhlídkách téměř nikdo. Po ránu také lépe uvidíte protější vrcholky, protože odpolední opar často zhoršuje výhled z vyhlídek.

Výsledkem dobře zvolené trasy je to, že si výlet užiješ a nebudeš se vracet vyčerpaný a rozmrzelý. Brdy s kočárkem nejsou nemožné, jen chtějí trochu plánování a pokory. Když podceníš přípravu, skončíš s kočárkem na zádech uprostřed lesa; když ji nepodceníš, užiješ si klid a čistý vzduch a dítě u toho klidně usne. Dobře promyšlený výlet ti dá stejný zážitek jako náročnější túra, jen bez zbytečné dřiny.

Další věc, která se podceňuje, jsou tlapky. Asfalt, ostré kameny, suchý lesní povrch – to všechno může odřít polštářky, a pes pak křičí při každém kroku. Před túrou zkontrolujte tlapky, zastřihněte srst mezi prsty a vezměte si s sebou ochranný balzám nebo pár psích bot. Boty nejsou jen pro zimu – chrání před horkem, střepy a trním. Pokud pes není na boty zvyklý, nasaďte je doma na pár dní, ať si na ně zvykne. Na túru pak přibalte i malý obvaz a náplast pro případ, že se něco stane. Většina lidí si myslí, že tlapky jsou odolné, ale realita je jiná.