Baba versus Hradčany: kde hledat duši funkcionalistické kolonie

Prohlídka Baba neznamená jen koukat na fasády. Zkuste vnímat vztah domu k terénu, práci s terasami a lodžiemi, použití režného zdiva, pásových oken nebo kovových zábradlí. Všímejte si, jak se jednotliví architekti poprali se svažitým pozemkem. Častá chyba návštěvníků je, že se zaměří jen na ikonické vily, jako je dům od Josefa Gočára, a přehlédnou drobnější stavby, které možná nevypadají na první pohled efektně, ale v detailech jsou stejně poučné. Podívejte se také na zahrady – mnohé se dochovaly v téměř původní podobě se suchými zídkami a charakteristickými dřevinami.

Třetím zastavením je Starý židovský hřbitov, kde je údajně pochován i rabín Löw. Hrob najdete v horní části hřbitova, ale orientace mezi náhrobky není snadná. Praktická rada: sledujte směrovky, které návštěvníky vedou k nejvýznamnějším hrobům, a nebojte se zeptat personálu u vstupu. Mnozí lidé hledají hrob podle fotek z internetu, ale kvůli hustému porostu a stínu je lepší spolehnout se na místní označení. Nezapomeňte, že hřbitov je vyžaduje pokrývku hlavy – muži i ženy si ji mohou zapůjčit u vstupu, ale je dobré mít vlastní.

Nejdříve si ujasněte, co od návštěvy čekáte. Pasáž Světozor je totiž dvě věci najednou: funkční kino a architektonická památka. Pokud jdete primárně za filmem, vybírejte představení s předstihem a hlavně si ověřte, v jakém sále se promítá. Hlavní sál totiž nabízí původní prvorepublikový interiér, zatímco menší sály jsou modernizované a atmosféru první republiky tam nenajdete. Typická chyba: přijít na poslední chvíli, nevědět, že je vyprodáno, a skončit u komerčního titulu v neutrálním prostředí.

Druhé klíčové místo je nedaleká Pinkasova synagoga. Právě tady se nachází expozice o židovském městě, která zahrnuje i výklad o Golemovi. Častým omylem je zaměňovat tuto synagogu s Maiselovou nebo Klausovou, kde se rovněž dozvíte podrobnosti o legendě. Pokud chcete vidět skutečné artefakty spojené s rabínem Löwem, navštivte Židovské muzeum – jeho sbírky obsahují předměty z jeho doby. Není tu ale žádný golem, ani jeho torzo, takže si nenechte namluvit od pouličních prodavačů, že vám za poplatek ukážou „originálního Golema".

Zajímavým tipem je návštěva během dne, kdy je pasáž nejméně vytížená. Všimnete si detailů, které večer zmizí v přítmí – například původní nápisy na zdech nebo secesní prvky. Pokud vám nevadí mírný ruch, zkuste si do pasáže vzít kávu z nedalekého bistra a posedět na lavičce u vchodu. Pozor ale na to, že sezení na schodech nebo na podlaze není vhodné – nejen kvůli úklidu, ale i kvůli bezpečnosti. Využijte kavárnu uvnitř pasáže, pokud je otevřená, a vychutnejte si prostor v klidu.

Pokud chcete zážitek prohloubit, naplánujte si návštěvu na všední den dopoledne, kdy je na ulicích klid. O víkendu sem míří skupiny s průvodcem a atmosféra je úplně jiná. Mějte také na paměti, že v některých domech jsou kanceláře nebo ateliéry a občas se otevřou pro veřejnost během Dnů evropského dědictví. Sledovat oficiální kulturní kalendář se vyplatí, protože tak se dostanete i do interiérů, které byste jinak vidět nemohli. Když už budete v oblasti, projděte se dolů k Vltavě a podívejte se na bubenečské nábřeží – pohled z dálky vám ukáže, jak celá kolonie působí jako organický celek.

Jak se vyhnout nejčastější chybě při vyprávění legendy Nejčastější chybou, které se lidé dopouštějí, je zaměňování železné panny za jiný nástroj – konkrétně za španělského osla nebo za trdlice. Tyto nástroje skutečně existovaly a byly používány k mučení, ale nikdy ne k popravám. Pokud tedy chcete být přesní, nemíchejte je dohromady. Další častou chybou je tvrzení, že železná panna byla umístěna přímo na náměstí. Ve skutečnosti se popravy konaly na různých místech, ale žádný nástroj nebyl trvale instalován na veřejném prostranství. Byl by to spíš divadelní rekvizita než praktický prostředek.

Když se řekne funkcionalistická architektura v Praze, většinou padne jméno vily Tugendhat nebo Müllerova vila. Dejvická kolonie Baba se ale drží stranou velkých turistických proudů, a přitom nabízí mnohem živější obraz moderního bydlení. Na rozdíl od osamocených vil zde uvidíte celou čtvrť, která vznikla jako experimentální projekt družstva a dodnes funguje jako funkční obytná lokalita. Než se sem vypravíte, stojí za to vědět, jak se v ní pohybovat, co si všímat a čemu se vyhnout.

Co skutečně dělá Bábu výjimečnou Na rozdíl od Hradčan nebo Malé Strany, kde historická zástavba vznikala po staletí, Baba je jednorázový urbanistický celek navržený na zelené louce. Tady nehledejte středověké uličky ani barokní paláce. Síla spočívá v tom, že se celá čtvrť postavila během necelých tří let na začátku třicátých let a dodnes si zachovala jednotný charakter. Tato koncentrace funkcionalistických staveb na jednom místě je v Evropě ojedinělá, proto je od roku 2000 památkově chráněná. Při procházce si všímejte, jak se domy liší v detailech, ale drží společnou řeč – ploché střechy, bílé fasády, velká okna a důraz na slunce a vzduch.