Když přijde vedro: jak větrat kurník bez průvanu a přehřátí

Dalším praktickým krokem je naučit děti rozpoznávat náladu slepic. Například načepýřené peří, syčení nebo rychlé běhání znamená, že je slepice vystresovaná a chce mít klid. Zasahování do takové situace může vést k poškrábání nebo klovnutí. Vysvětlete dětem, že je lepší počkat, až se slepice uklidní, a teprve potom se k ní přiblížit. Také je dobré mít v kurníku nebo výběhu úkryt, kam se slepice může uchýlit, když chce být sama. Tím se předchází konfliktům a děti se učí respektovat potřeby zvířat.

Správné větrání ale není jen o otvorech. Velký vliv má také umístění kurníku vůči slunci. Pokud stojí celý den na přímém slunci, žádná ventilace nepomůže. Ideální je, když je část střechy nebo alespoň jedna boční stěna orientovaná na sever nebo východ. V praxi to znamená, že ráno slunce prohřeje stěnu, ale odpoledne zůstává kurník v příjemném stínu. Zároveň se vyhnete situaci, kdy se přes střechu akumuluje teplo a uvnitř je sauna.

Základním vodítkem je velikost kurníku a počet slepic. V menším prostoru se nečistota hromadí logicky rychleji. Obecně platí, že hlubokou podestýlku, tedy tu, která se nechává dlouhodobě, je vhodné kompletně vyměnit alespoň dvakrát až třikrát do roka. Mnohem důležitější je ale průběžná údržba. Pokud máte kurník pro menší počet slepic, měli byste alespoň jednou týdně odstranit trus a znečištěnou podestýlku z hřadů a pod nimi. Toto místo je nejrizikovější, protože se zde koncentruje nejvíce vlhkosti a amoniaku.

Letní vedra dokážou v kurníku vytvořit nesnesitelné podmínky. Teplota stoupá, vzduch se nehýbe a slepice začínají trpět. Nejčastější chybou je otevřít všechna okna a dveře dokorán. Přes den to sice zajistí proudění, ale v noci nebo při náhlém ochlazení vzniká průvan, který je pro drůbež stejně nebezpečný jako horko.

Nezapomeňte, že slepice se v horku chovají jinak. Přes den vyhledávají stín a odpočívají, krmení přijímají hlavně ráno a večer. Větrání by proto mělo být intenzivnější v noci, kdy se kurník přirozeně ochlazuje. Pokud necháte otvory otevřené i v noci, zajistíte přísun čerstvého vzduchu bez rizika přehřátí. Ráno naopak otvory přivřete, aby dovnitř nešlo horko od slunce. Tento jednoduchý režim zvládne každý chovatel.

Nejčastější chybou je použití příliš velkého množství vápna najednou. Prach z vápna se pak dostává do vzduchu a dráždí sliznice slepic i vaše plíce. Při práci s vápnem vždy používejte roušku a brýle. Další chybou je sypat vápno na mokrou podestýlku – vápno sice pohltí vlhkost, ale zároveň ztratí svou účinnost a vytvoří tvrdé hrudky. Slepice tyto hrudky často rozhrabávají a vdechují prach, což může vést k respiračním problémům.

V extrémních vedrech pomůže i zvýšení vlhkosti vzduchu. Zavěste do kurníku mokrý hadr nebo prostěradlo, ale ne přímo nad hlavy slepic. Odpařováním se vzduch ochladí a zároveň se ztiší prach, který se v létě často práší. Důležité je hadr denně měnit, jinak se stane zdrojem plísní a bakterií. V žádném případě nestříkejte vodu přímo na podestýlku – vznikne mokré bahno, ve kterém se rychle množí paraziti.

Důležité je také myslet na to, že vápno neřeší nedostatečnou ventilaci. Pokud je kurník špatně větraný, vlhkost se bude hromadit i přes vápno. Zkontrolujte, zda mají okna nebo větrací otvory, které lze otevřít bez průvanu. V zimě dávejte pozor, aby se vápno neukládalo na napáječkách a krmítkách. Když sypete vápno, přesuňte krmení a napájení na druhou stranu kurníku a počkejte, až se prach usadí, než je vrátíte zpět.

Pokud máte klasické dřevěné kurníky, vyzkoušejte jednoduchý trik s nastavitelnými klapkami. Vyřízněte otvor o průměru 15–20 cm a zevnitř ho zakryjte volně visícím kusem silnějšího igelitu. Jakmile fouká vítr, igelit se nafoukne a otevře cestu vzduchu. Když se utiší, igelit spadne a uzavře otvor. Tento jednoduchý mechanismus funguje jako automatická ochrana proti průvanu a nestojí v podstatě nic.

Kdákání může být také projevem snahy o zahnízdění. Pokud slepice kdáká a neustále se snaží dostat do tmavého kouta, pod keř nebo do budky, může chtít sedět na vejcích. V takovém případě jí buď dopřejte snáškové hnízdo s dostatkem podestýlky, nebo pokud nechcete kuřata, aplikujte jednoduchý trik: umístěte ji na dvě noci do klece s drátěným dnem, aby se jí nohy „prokrvely" a zahnízdění přešlo. Pozor, tato metoda vyžaduje důslednost – pokud ji pustíte dřív, jen si zvykne na to, že jí povolíte. Nikdy jí přitom neberte vajíčka násilím, když na nich sedí – to ji stresuje víc a kdákání se zesílí.