Když slepice nesnášejí v budkách, postavte jim hnízdo sami

Dalším častým chybným krokem je větrání jen v poledne, když je nejtepleji. To sice pomůže, ale přes noc se vlhkost zase nahromadí. Mnohem lepší je instalovat automatické klapky, které reagují na vlhkost, nebo si vyrobit jednoduchou mřížku s posuvnou záslepkou. Pokud to nejde, větrejte krátce, ale pravidelně – třeba třikrát denně po pěti minutách. Vždy ale tak, aby vzduch proudil nad úrovní hřadu, ne přímo na něj.

Jak poznat, že směs sedí vašemu hejnu? Věnujte pozornost velikosti granulí nebo drtě. Slepice nemají zuby, takže preferují menší částice, které snadno polykají. Příliš jemná moučka se lepí na zobák a způsobuje plýtvání, velmi hrubá zrna zase končí nedojedená. Ideální je drť s příměsí celých zrn, která nutí slepice pohybovat se a přirozeně hledat. Pokud si nejste jistí, vyzkoušejte dvě různé textury a sledujte, kterou slepice preferují – to poznáte podle zbytků v krmítku.

Co nejčastěji stojí za dlouhým kdákáním a jak na to reagovat Nejdřív vylučte stres a strach. Slepice jsou velmi citlivé na změny. Nový kohout, přestěhování do jiného výběhu, útok dravce nebo i jen nová bedna v kurníku dokážou vyvolat dlouhodobý poplach. V takovém případě se vyplatí zkontrolovat, jestli mají dost úkrytů, klidné místo na hřadování a zda je ohrada skutečně nepropustná. Nezavírejte slepice bezhlavě do kurníku – naopak jim dopřejte prostor, aby se cítily bezpečně. Pokud stres trvá déle než dva dny, hledejte příčinu v prostředí, ne ve slepicích samotných.

Materiál vybírejte s ohledem na údržbu a bezpečnost. Nejvhodnější je smrkové nebo borové dřevo, které není ošetřené žádným nátěrem. Vyhněte se plastům a kovům – v zimě vedou chlad a v létě se přehřívají. Důležitá je také povrchová úprava. Dřevo nehoblujte do hladka, ale nechte ho mírně zdrsněné (například hrubým brusným papírem). Příliš hladký povrch způsobuje klouzání, drsný zase oděrky. Pokud používáte kulatinu, rozřízněte ji podélně na polovinu a položte plochou stranou nahoru.

Další častou příčinou je zdravotní problém. Pokud slepice kdáká a zároveň sedí na jednom místě, načepýřená, s vyhrbeným hřbetem a zavřenýma očima, může jít o zánět vejcovodu, problémy s trávením nebo cizí těleso v těle. Nejdřív jí prohlédněte kloaku, břicho a prohmatejte, zda není nafouklé nebo zatvrdlé. Sáhněte také na hřebínek – pokud je studený a bledý, je to špatná známka. V takovém případě slepici oddělte od hejna, dejte jí teplo, vodu a lehce stravitelnou stravu, třeba vařený brambor nebo jogurt. Pokud se stav nezlepší do 24 hodin, je nutné vyhledat veterináře, který se na drůbež specializuje. Léky běžně prodávané pro okrasné ptactvo bez diagnózy nepodávejte – můžete jí uškodit.

Nezapomínejte také na podestýlku. Mokrá podestýlka je hlavním zdrojem čpavku a bakterií, a to i při dobrém větrání. V zimě ji proto kontrolujte častěji a suchou vrstvu přidávejte průběžně. Pokud je podestýlka mokrá už po dvou dnech, je to známka, že je větrání nedostatečné, nebo že je kurník přeplněný. Na jedno zvíře počítejte alespoň čtvrt metru čtverečního podlahy, a to je minimum.

Pokud se chcete vyhnout experimentům, začněte s osvědčenou směsí pro nosnice od lokálního výrobce a postupně ji upravujte podle reakce hejna. Pravidelně kontrolujte váhu slepic, kondici peří a vzhled vajec. Zvýšená lámavost skořápek nebo bledý žloutek signalizují nedostatek konkrétní živiny. V takovém případě doplňte stravu o separovaný vápník, zelené krmení nebo rybí tuk, ale vždy s mírou a nejlépe po konzultaci zkušeného chovatele.

Po dokončení stavby budky chvíli pozorujte, jak se slepice chovají. Pokud průměrná snůška neklesá a vejce nacházíte na podestýlce, je vše v pořádku. V opačném případě zkuste hnízdo mírně zatemnit, zmenšit přístup světla nebo přidat čerstvou vrstvu slámy. Slepice nevyžadují luxus, ale potřebují jistotu, že vejce položí na čistém a bezpečném místě. Správně postavené hnízdo je jednorázová investice do klidného chovu.

Ideální výška se odvíjí od plemene. Lehké nosnice, jako jsou leghornky, bez problému vyskočí do 120 centimetrů. Těžká masná plemena, třeba brahmánky, by měla mít bidýlko maximálně 60–70 centimetrů nad podlahou. U běžných středně těžkých hybridů (dominant, hnědé nosnice) zvolte výšku 80–100 centimetrů. Pokud máte v hejnu smíšená plemena, řiďte se nejtěžším jedincem. Slepice, která nemůže pohodlně vyskočit, bude spát na zemi, kde je vystavená průvanu a parazitům.

Složení krmné směsi pro nosnice rozhoduje o tom, kolik vajec slepice snese a jak dlouho vydrží snášet. Základní pravidlo zní: čím vyšší podíl obilovin, tím více sacharidů a energie, ale méně bílkovin a minerálů. Proto se vyplatí dívat se na prvních pět ingrediencí na etiketě. Pokud je na prvním místě pšenice, kukuřice nebo ječmen, je to v pořádku, ale nesmí to být jediná složka. Kvalitní směs obsahuje také luštěniny, olejniny a vitamínové premixy.