Tramvaj č. 23 na Letnou: chyba, kterou dělá skoro každý

Košíře nejsou typickou turistickou čtvrtí, ale právě proto mají své kouzlo. Stačí se zorientovat, obejít si hlavní památky a pak nechat prostor http://bookmarkingcentrals.com/user/mattbonwick/History/ pro náhodné objevy. Pokud budete postupovat podle výše zmíněného okruhu, získáte ucelenou představu o tom, jak se ze středověké vsi stala městská čtvrť. A až se příště budete vracet z Motola tramvají, vzpomenete si, že za okny se skrývá víc, než by se na první pohled zdálo. Není to čtvrť, kterou byste chtěli vidět jednou za život, ale místo, kam se budete rádi vracet.

Při procházce si všímejte také výšky oken a dveří. Středověké domy měly nízké místnosti, takže okenní parapety sahají zhruba do pasu dnešního člověka. Pokud vidíte okna vysoko nad zemí, byla pravděpodobně proražena později. V některých domech jsou zazděná okna – jejich obrys je vidět ve fasádě jako tmavší nebo světlejší plocha. Tato stopa vám prozradí, že dům prošel zásadní přestavbou. Abyste předešli zklamání, nehledejte v každém domě středověk – mnohé budovy byly po požárech nebo válečných škodách kompletně přestavěny a jejich historie začíná až v 18. nebo 19. století.

Schody jako nejspolehlivější orientační bod Schody jsou paradoxně tím nejtrvanlivějším prvkem usedlosti, protože se často tesaly z jednoho kusu kamene nebo se kládly z plochých kvádrů. Hledejte je ve svazích, u teras, které mohly být základem pro dům, nebo podél cest. Typické jsou kamenné stupně široké 40 až 60 centimetrů, s nízkou výškou (10–15 cm), které vedly na dvůr nebo k zadnímu vchodu. Pokud najdete schodiště, které nevede k žádné současné budově, je téměř jisté, že jste narazili na pozůstatek usedlosti. Zkuste zjistit, kterým směrem se z něj vycházelo – tam obvykle stával dům, zatímco opačným směrem bývala zahrada nebo pole.

Moderní úpravy Starého Města přinášejí další vrstvu, kterou je třeba číst obezřetně. Betonové dlažby, skleněné výplně výkladců nebo ocelové konstrukce v historických interiérech nejsou nutně znehodnocením – pokud respektují měřítko a materiály, mohou naopak zdůraznit kontrast. Při pohledu na novostavbu ve starém bloku si všímejte, zda respektuje výšku okolních říms a zda používá podobné proporce oken. Pokud stavba tyto zásady ignoruje, poznáte to podle toho, že působí rušivě, i když je sama o sobě kvalitní. Nebojte se vejít do průjezdů a dvorů – mnohé skrývají moderní vestavby, které citlivě doplňují staré zdivo.

Nezapomeňte ani na topeniště a krby. Renesanční krby bývají masivní, s kamenným nebo mramorovým rámem a s rovným, nezdobeným či jen jednoduše profilovaným překladem. Pozdější přestavby často přidávaly litinová kamna nebo krbové vložky, které byly vsazeny do původního otvoru, čímž vznikly typické schody mezi starým a novým. Pokud rekonstruujete, neodstraňujte bezhlavě litinová kamna – jsou dokladem určité etapy. Raději je ponechte jako exponát a vytápění řešte jinými, méně invazivními způsoby.

Když dnes někdo vypráví o zaniklé trati na Letnou, většinou začne nostalgicky vzpomínat na jízdy kolem Štefánikovy hvězdárny nebo na konečnou u Letenského zámečku. Jenže skutečný příběh tramvaje č. 23 není jen o tom, kudy jezdila, ale hlavně o tom, proč ji dnes už nikde nepotkáte. A právě v tom dělá spousta zájemců o historii městské dopravy zásadní chybu: zaměňují ji za běžné linky, které na Letnou vedly až do sedmdesátých let. Přitom číslo 23 mělo specifický režim a jeho zrušení nesouviselo s běžným rušením tratí, ale s proměnou celého dopravního konceptu.

Proč se vyplatí projít si staré Košíře pěšky Nejlepší způsob, jak poznat proměnu vsi ve čtvrť, je udělat si okruh dlouhý asi tři kilometry. Vyjděte od zastávky Kavalírka a pokračujte ulicí Pod Kavalírkou směrem k parku Cibulka. Tady narazíte na bývalou usedlost Cibulka s empírovým zámečkem, který je sice veřejnosti nepřístupný, ale můžete si ho prohlédnout zvenčí. Pak se vraťte zpět a pokračujte ulicí V Remízku, kde najdete několik zachovalých dělnických domků z přelomu 19. a 20. století. Tyto domky jsou typické pro košířskou zástavbu a často unikají pozornosti, protože vypadají nenápadně. Všímejte si detailů, jako jsou původní dveře, okenní šambrány nebo malé předzahrádky.

Staré Město v každém historickém jádru skrývá vrstvy, které nejsou na první pohled vidět. Když víte, kde hledat, objevíte gotické sklepy pod empírovými fasádami nebo románské základy v průjezdech. Tento text vám ukáže, jak číst proměny zástavby, na co se zaměřit při procházce a jak se vyhnout nejčastějším omylům, kterých se dopouštějí i zkušení návštěvníci.

Když se vydáte do krajiny, kde kdysi stála vesnice nebo samota, často po ní nenajdete téměř nic. Základy domů jsou dávno rozebrané, studny zasypané a ploty zmizely. Přesto existují spolehlivé stopy, které vydrží celá staletí: staré cesty a schody. Naučíte-li se je číst, odhalíte nejen polohu usedlosti, ale i to, kudy se vstupovalo, kde byla studna nebo jak vypadalo hospodářství. Většina lidí se ale zaměří na terénní vlny nebo keramiku, a tyto nenápadné prvky úplně přehlédne.

If you treasured this article so you would like to obtain more info pertaining to více rad generously visit our web-site.